Þýskaland heldur áfram tillögu um aðlaust samfélagsmeðlimstöðu fyrir Úkraína
Berlín og Brússel eru áfram ósammála um merkingu og notkun hugtaksins „aðlaust samfélagsmeðlimstöðu“ í ESB. Þýskland helur áfram tillögu um að veita Úkraína slíkt stöðu án atkvæðisréttar meðan aðildarviðræður standa yfiri, en Kyiv hefur hafnað tillögunn harðlega. Forsæti Úkraína, Volodymyr Zelensky, lýsti henni óréttri.
Helstu atriði
- Níðmehtar sýnast ekki hafa náð samkomu um málið þegar þeir komu saman þriðjudaginn 4. nóvember.
- Þýskland, Frakkland og að minnsta kosti sex önnur ESB-ríki mótmæla því að nota hugtakið „aðlaust samfélagsmeðlimstöðu“ um þróun ESB-sambandsins við Kanada.
- Ursula von der Leyen, framkvæmdastjórn ESB, kvaðst hafa sett fram tillögu um slíkt stöðu fyrir Kanada á fundi í Montréal.
- Tvær ESB-diplomatinskápur sögðu að skilgreiningin sem von der Leyen mætti fyrir Kanada myndi koma í veg fyrir að Úkraína fengi slíkt stöðu.
- Friedrich Merz lagði í máli í maí að Úkraína fengi stöðu aðlausts samfélagsmeðlims án atkvæðisréttar meðan aðildarviðræður stæðu yfiri.
- Kyiv відхилив tillöгу Мерца категорично, а Володимир Зеленський назвав её несправедливою.
- ESB-komissjonen tók hugtakslíkanir, sem ligner den tyske forslaget, inn i «køreplanen» for Ukraina for 2027.
Hvers vegna þetta skiptir máli
Rozpor odefineje význam statútu „asociovaného člena“ může rozhodnout, zda by Ukrajina mohla získat mezilehlou institucionální pozici v EU ještě před úplným členstvím. Německá podpora dává návrhu cestu na úrovni bloku, ale kategorické odmítnutí ze strany Kyjeva znamená, že iniciativu Ukrajina zatím nepodporuje. Neuskutečnění dohody mezi Berlínem a Bruselem může proces zablokovat.
Hvað gerðist
Německo, zastupované kancléřem Friedrichem Merzem, nadále prosazuje status „asociovaného člena“ pro Ukrajinu jako mezikrok k plnému členství. Návrh představil v květnu v dopise vůdcům zemí EU; podle diplomatů EU by znamenal účast Ukrajiny v Evropském parlamentu a v některých formátech zasedání Rady EU, ale bez hlasovacího práva během přístupových jednání. Kyjev návrh odmítl a prezident Volodymyr Zelensky jej označil za nespravedlivý.
Spor se přiostřil poté, co prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyen na summitu v Montrealu navrhla udělit Kanadě status „asociovaného člena“. Německo, Francie a nejméně šest dalších členských zemí se postavily proti použití tohoto označení pro posílení vztahů EU s Kanadou. Dva diplomaté EU uvedli, že takové vymezení by Ukrajině znemožnilo získat stejný status. Na schůzce ambasadorů EU 4. listopadu se Berlín a Brusel nedohodly a ani jedna strana neustoupila.
Hvernig úkraínskar heimildir lýsa atburðinum
Ukrajinská média zdůrazňují, že Německo stále podporuje asociované členství pro Ukrajinu, zatímco rozdíl mezi Berlínem a Bruselem zůstává nerozřešen. Výrazně je uváděno kategorické odmítnutí ze strany Kyjeva a Zelenskyho hodnocení návrhu jako nespravedlivého. Zároveň se poukazuje na překážky vstupu Ukrajiny do EU, včetně jednomyslnosti, možných referend a podmínek pro prohloubení integračních vztahů.
Hvernig erlendar heimildir lýsa atburðinum
Zahraniční zpravodajství se zaměřuje na institucionální konflikt mezi Německem a Evropskou komisí o významu a použití asociovaného členství. Kanadský návrh se zobrazuje jako bezprostřední spouštěč napětí, který souvisí s Merzovou iniciativou pro Ukrajinu. Spor je zároveň zasazován do širších německých sporů s Komisí ohledně rozpočtu EU, Evropské bezpečnostní rady a spolupráce v otázkách týkajících se Ukrajiny.
Hvar frásögnum ber ekki saman
Německo a řada dalších členských zemí EU nesouhlasí s použitím označení „asociované členství“ pro prohloubené vztahy EU s Kanadou, zatímco Evropská komise tuto formulaci podporuje. Dva diplomaté EU varovali, že její vymezení by Ukrajině znemožnilo získat stejný status. V samotném návrhu pro Ukrajinu jsou rozpory mezi Berlínem, který jej nadále podporuje, a Kyjevem, který jej kategoricky odmítl.
Baksvið
Německo a Evropská komise pracují na konceptech postupné integrace, včetně asociovaného členství jako možného mezikroku k přístupu. Evropská komise zahrnula koncepce podobné německému návrhu do „køreplanu“ pro Ukrajinu na rok 2027, kde předpokládá možnosti postupného prohloubení integrace trhů. Hlubší integrační vztahy včetně propojení elektřinného trhu a dohody ACAA o volném vývozu průmyslového zboží jsou přitom podmíněny odpovídajícími reformami na Україні. Rozšíření EU vyžaduje souhlas všech 27 členských států a některé mohou konat referenda o přijetí kandidátské země.